Ovoce, zelenina a svěží lifestyle s živou - nevařenou (raw) stravou
Jak se zbavit závislostí na "běžném" jídle?
Kdo byl ve svém životě například také kuřákem, možná mi dá za pravdu, že závislost na zdraví drancujících potravinách je podstatně silnější soupeř, než nikotin. Ano, dívám se na průmyslově vyrobená jídla doslova jako na drogu. Máte / měli jste podobné zkušenosti s přechodem na vita stravu? Jaké byly vaše překážky, které potraviny žadonily po vaší pozornosti? Jakým procesem pokusů a omylů jste si prošli? Co nakonec zabralo ve vašem osobním případě? Čím jste zvítězili?
Popisky: droga, závazek, závislost
Zobrazení: 1534
Odpovědi do této diskuse
-
Permalink Pavel Kaše -
Při odvykání vařené stravě mi hodně pomáhá neustále popíjet čistou neperlivou vodu. Hlad je často převlečená žízeň. Každý čtvrtek a v pátek do 15 hod. se snažím držet půstík. Právě neustále popíjím vodu (během práce dokážu vypít i 6 l). Tělo se tak může lépe pročišťovat a mě nehoní tak chutě na vařené jídlo.
Jinak se u mě stále střídají období, kdy porušuji (hlavně pečivo a sýry) s obdobím, kdy dokážu vydržet 100% RAW.
Držím vám všem palce, ať to dokážeme.
-
Permalink Kerol -
Já bych na to šla spíš psychologicky - jakmile si něco zakážu, třeba rohlíky s domácí jahodovou marmeládou a kakao, tak hádejte co bude první a poslední věc, na kterou budu myslet? Přesně tak, rohlíky s domácí jahodovou marmeládou a kakao. A přesně tyhle kreativní zákazy potom dělají z něčeho, co by si měl člověk vlastně užívat (jíst raw, chodit brzo spát, brzo vstávat, používat zubní nit, netrávit celej den na fejsbůku, chodit domů za světla, uctivě zdravit sousedovic psa... libovolně doplň), sebemrskačskou šarádu. Chce to si říct, já vlastně můžu úplně všechno... i ty suprový žlutý camelky a klidně bedny rohlíků, ale teď je chuť na něco, co mi udělá dobře i v dlouhodobějším výhledu :) A když člověk občas "ujede" (což ani nejde, když to vlastně nemá zakázaný žejo :-) ... Stane se, ale svět se nezboří ne? Tak hlavně ať to baví. :)
-
Permalink CinCi -
jojooo...proste ta ziva strava nesmie byt len o odriekani si... proste ked dojde chut...tak skusit ju zahnat, a ked sa to nepodari...co uz...netreba sa trapit, lebo to moze mat horsie nasledky ako ked zjeme to naco mame chut...
stale je nato lepsie ist pomaly(s kompromismi) ako vobec:)
-
Permalink Tomek -
Odpověď jsem si uvědomil, když jsem (poněkolikáté) četl knížku Alchymista od Coelha, knížku o hledání cesty. Opět jsem narazil na myšlenku, která je samozřejmná, ale snadno se zapomíná a proto jsem si ji protentokrát zapsal a snažím se s ní pracovat. Ta myšlenka je prostá, "lidé jsou schopni dosáhnout všeho, co chtějí a o co usilují; to co je drží zpátky, je strach, že ztratí to, co již mají".
Ve vztahu k syrové stravě a životnímu stylu s ní spojenému to platí rovněž. Bál jsem se, že si nebudu moci dát svůj oblíbený čokoládový krosánek, vychutnat si čerstvou kávu a podobné požitky.
Není to tak, to vše si zcela svobodně mohu dopřát, ale radši se soustředím na to, co získávám. A je toho opravdu hodně. Čerstvé, s láskou připravené ovoce či zelenina, pomalu a s láskou snězené mi skvěle chutnají, jsou lehké a dokonce i hlad na vita je jiný - není nutkavý, prostě se tělo přihlásí o svou dávku péče a živin.
Hlavně jsem však získal svobodu dělat to, co považuji za správné a hrdost člověka, který je zodpovědný za svůj život.
-
Permalink Roman -
ahoj, zdravě jím delší dobu, ale vegetariánem jsem teprv měsíc (obejít se bez masa mi zatím problém nedělá), ale od minulého týdne jsem přešel kompletně na zdravou (já radši říkám normální:) stravu, a myslím, že máš pravdu, že přestat kouřít, nebo pít alkohol je jednodušší než přestat jíst nezdravou stravu, ale věřím, že to zvládnu :))
hezký den všem
-
Permalink Jirka -
Jasně, že to zvládneš! Stojí to za to :)
Ovoce můžeš sníst kolik chceš, tak toho využívej, a nebudeš mít chutě na nezdravé :)
-
Permalink Roman Rajnoch -
Ahoj,
jak tady čtu názory, tak to přesně sedí,
vegetariánem jsem 11 měsíců, s tím jsem problém neměl,
včera jsem se rozhodl začít být vitariánem a hned jsem to nezvládl,
celý den v pohodě a večer jsem skočil po chlebu se sýrem.
Takže dneska druhý pokus. Ale, že budu bojovat sám se sebou,
s tím jsem počítal. A větší problém nastal, když jsem to oznámil
doma, tak žena přestala skoro se mnou mluvit, myslí si, že jsem se
zbláznil. Tak nevím, jak ji to vysvětlit.
-
Permalink simona -
tak to citam a moc obdivujem ludi,co sa zo dna na den rozhodli prejst na surovu stravu. U mna su to roky, najskor som bola vegetarianka aj to len teoreticka :-) Vtedy to nebolo kvoli zdraviu,ale iba kvoli zvieratkam. Potom pomaly prechod vegetarianstvom,postupne som vyradovala viac a viac potravin a po asi 10rokoch som sa na zaciatku tohto roka rozhodla prejst na surovu stravu. Po tom vsetkom cim som potupne presla to uz vobec nie je tazke,necitim hlad,unavu len obcas mam chut na pizzu a dake tie jedla,co som mala rada. Sladkeho som sa vzdala pred 2rokmi a to bol asi moj najvacsi boj. Bola som milovnik sladkosti, doslova cukorholik.Neverila som,ze sa toho niekedy vzdam a ze to dokazem,ale ked som chcela ist mojmu synovi prikladom...sladkosti som nahradzala zmesou:slnecincove semienka,hrozienka a kakaove boby. Teraz uz mi na sladke nejde chut vobec. Ani tomu sama neverim :-)
-
Permalink Tomek
-
Nejsem na vita, spíš na takové lehké paleo, ale nejlepší rada je nesnažit se. Vědět, co chci být a prostě tím být, nesnažit se TO DĚLAT.
Více na http://www.mamutnakopru.cz/2011/07/zenovy-pristup-k-zdravemu-zivotn...
- ‹ předchozí
- 1
- …
- 10
- 11
- 12
- další ›
Partneři
© 2012 Created by Jan.
