Kiwi

PRAKTICKÉ INFO

Plody si při nákupu jen šetrně prohmatáme. Pokud je kiwi tvrdé jako kámen, pak je to jasný signál nedostatečné zralosti. Takové kiwi je značně kyselejší, má méně šťávy a hůř se tráví, nicméně i takové kiwi můžeme zakoupit a nechat doma zkusit dozrát. Na druhé straně příliš měkké kiwi, do kterého se nám boří prsty, nekupujeme. Kiwi se může jíst i se slupkou, i když většina lidí dá přednost oloupání či rozkrojení a vyjídání lžičkou. U nás méně známé žluté kiwi není zdaleka tak chlupaté, jako kiwi zelené. Oproti zelenému kiwi je zlaté sladší, jemnější a není tak kyselé. Kvůli vyšším nákladům na pěstování, sklizeň i přepravu, je v obchodech také dražší.

ZAJÍMAVOSTI

Předkem dnešního kiwi je aktinídie Actinidia deliciosa, která má svůj původ v Číně. Semena začala cestovat světem a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století byla kiwi „představena“ Novému Zélandu a také zde zasazena. Původně si lidé, kteří kiwi ochutnali, mysleli, že chutná po angreštu, proto jej pojmenovali také čínský angrešt či angrešt Číňana. Kiwi však s angreštem a jeho rodinou nemá nic společného.

Ve 20.letech 20. století se rozmohlo domácí pěstování kiwi. Ve 40. letech se již přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland prvenství ve vývozu kiwi. V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Vyšlechtěné velkoplodé odrůdy kiwi ale mají svůj původ na Novém Zélandě, odtud pochází jejich obchodní název. Kiwi může být pěstováno ve většině mírných klimatech s adekvátním letním teplem. Do České republiky se dováží více kiwi italského původu, protože jsou levnější, dostupnější a dají se lépe skladovat.